Má územní plánování začínat potřebami lidí a veřejným zájmem?

ANO

Nejdřív je potřeba vědět, jak má město fungovat pro lidi. Teprve potom se určuje, jak má být uspořádán prostor a co se v něm smí postavit.

Jednoduché pořadí

KROK	CO ŘEŠÍ
1 LIDÉ	Co lidé potřebují: zdravé prostředí, bydlení, školy, služby, bezpečí, dostupnost, rekreaci, klid, zeleň a vodu.
2 PROSTOR	Kde musí být ulice, parky, krajina, doprava, voda a infrastruktura, aby tyto potřeby fungovaly společně.
3 BUDOVY	Až potom se určí, co se smí postavit, kde, v jaké kapacitě a za jakých podmínek.

Konkrétní důkazy

DŮKAZ

CO Z NĚJ PLYNE

Stavební zákon § 38

Cílem územního plánování je udržitelný rozvoj, kvalita každodenního života, ochrana přírodních, kulturních a civilizačních hodnot a koordinace veřejných zájmů.

Stavební zákon § 39

Úkoly územního plánování se vykonávají ve veřejném zájmu: plán má poznat hodnoty a potřeby území a podle nich stanovit jeho koncepci a podmínky rozvoje.

MPP čl. 2

Sám Metropolitní plán uvádí, že cílem je vytvoření komplexně udržitelného města a že chrání a rozvíjí kulturní, civilizační i přírodní hodnoty.

PROČ JE ODPOVĚĎ ANO: Zákon ani MPP nedefinují smysl plánování jako maximalizaci stavební kapacity. Kapacita je prostředek, který musí být koordinován s ostatními veřejnými potřebami.

Zdroj: stavební zákon č. 283/2021 Sb., § 38–39; Metropolitní plán, čl. 2.

Další →